Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata
Zajezdime
Menu
  • Zážitkové jízdy
  • Historie motorsportu
Home  /  Legendy motorsportu  /  Antonio Ascari

Antonio Ascari

Antonio Ascari byl odvážným jezdcem plným odhodlání, který se vždy snažil posouvat hranice možností. Byl však také známý tím, že někdy riskoval možná až příliš. Narodil se 15. září 1888 v Bonferraro di Sorga a po tom, co byl vyloučen ze školy, začal pracovat v místní kovárně. Tam často pracoval na závodních kolech Giuseppe a Artura Nuvolariových – otce a strýce Tazia Nuvolariho, který se později stal jedním z nejslavnějších závodních jezdců historie. Antonio později pracoval v Miláně, kde se stal mechanikem společnosti Officine Meccaniche De Vecchi, která vyráběla auta.

V roce 1909 se s bratrem Amedeem vydali do Brazílie, kde se chtěli věnovat automobilům, ale bratr tam zemřel na žlutou zimnici a Antonio se tak vrátil zpět do Itálie. V roce 1911 dostal od De Vecchi šanci testovat jejich cestovní auta a vedl si dobře, ale byla to jeho jediná zkušenost před příchodem války, během které stavěl letadla u firmy Falco.

Rok po konci války se Antonio v Miláně stal dealerem Alfy Romeo a zároveň si pořídil pět let starý Fiat Grand Prix 4500. Poprvé s ním startoval v říjnu v závodě do vrchu Parma-Poggio di Berceto a hned dokázal vyhrát. Ve stejném závodě mimochodem debutoval také Enzo Ferrari. O měsíc později Antonio vyrazil na Targa Florio. Držel se ve špičce závodu, pak ale dostal s autem smyk na rozbahněné trati a skončil s ním v příkopu u cesty. Výsledkem nehody byla zlomená kyčel a Ascari strávil v nemocnici v Palermu šest týdnů. Přesto zaujal šéfy Alfy, kteří mu po uzdravení nabídli místo v týmu.

Zatímco obchodně se Antoniovi dařilo skvěle – stal se koncesionářem Alfy pro celou Lombardii – za volantem to bylo o hodně horší a výsledky v prvních dvou sezónách byly mizerné. Pak konečně začaly přicházet vítězství. V roce 1923 vyhrál Circuito di Cremona a prvenství byl velmi blízko také v Targa Florio, ale těsně před cílem ho zradila jeho Alfa RL a musel z první pozice odstoupit. Nejrychlejší kolo pro něj bylo pramalou útěchou. O rok později se mu navíc podobná věc stala znovu. Pouhých několik set metrů před cílem Alfě odešel motor. Antonio se svým mechanikem Giuliem Ramponim ji s pomocí diváků dotlačili do cíle, ale mezitím je stačil předjet Christian Werner s Mercedesem. Po závodě byl Antonio Ascari nakonec stejně diskvalifikován.

Alfa přišla brzy s novou P2 designéra Vittoria Jana a Antonio s ní vyhrál Circuit di Cremona o více než hodinu. Na desetikilometrovém úseku mu navíc naměřili průměrnou rychlost 200 km/h, což byl nový světový rekord.

Jen smůla Antonia připravila o triumf ve francouzské Grand Prix v Lyonu. Zdálo se, že má vše pevně pod kontrolou, ale selhání motoru jeho P2 tři kola před cílem znamenalo další ztracený závod z prvního místa. Před následujícím startem v Monze ředitel závodu Arturo Mercanti vzkázal do boxů Alfy, že pokud bude Ascari projíždět trať svým obvyklým způsobem, který je nebezpečný pro něj samotného i pro ostatní jezdce, bude ze závodu vyloučen. Ascari však samozřejmě svůj styl nezměnil, v závodě dominoval od startu do cíle a zvítězil o šestnáct minut.

V roce 1925 přidal vítězství v historicky první Velké ceně Evropy na Spa-Francorchamps. Závod dokončili jen dva jezdci, vedle Antonia už jen jeho týmový kolega Giuseppe Campari, který však ztratil 22 minut a poslední dvě kola na trati si musel poníženě protrpět o samotě. Rivalita mezi oběma jezdci rostla a Ascarimu už nestačilo Campariho porazit, chtěl ho zničit, což se mu nakonec stalo osudným.

Velká cena Francie se jela na konci června, necelý měsíc po závodě v Belgii. Campari zajel v kvalifikaci nejrychlejší čas, ale v té době si pozice na startu vybíraly týmy a z prvního místa zpravidla startoval Ascari, který byl jezdcem číslo jedna. Jeden z ředitelů závodu však trval na tom, že z pole position bude startovat Giuseppe. Antonia to rozzuřilo a v závodě chtěl prokázat svou dominanci. Brzy se dostal do vedení a neustálou agresivní jízdou navyšoval náskok. Ve třiadvacátém kole ale neodhadl dlouhou zatáčku a zavadil o plot u trati. Pokusil se smyk vyrovnat, ale Alfa se v podstatě zamotala do oplocení a převrátila se. Těžce zraněný Antonio Ascari později při převozu do nemocnice zemřel. Pohřben byl v Miláně, ale netrvalo dlouho a jeho jméno se znovu objevilo na té nejvyšší úrovni – jeho syn Alberto Ascari pokračoval v otcově odkazu a stal se dvojnásobným mistrem světa.

Témata Alberto Ascari, Alfa Romeo, Antonio Ascari, Giuseppe Campari, Spa-Francorchamps, Targa Florio, Tazio Nuvolari
Předchozí
Chris Amon
Chris Amon
Následující
Damon Hill, Williams, 1996
Damon Hill

Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata

Nejnovější příběhy

  • 1973 – Skrz barikády
  • 1970 – Šílení psi a Mexičané
  • 1969 – O zaječí chlup
  • 1966 – Demoliční Indy
  • 1965 – Velký Útěk
  • 1960 – Tramvaj Jacka Brabhama

Jsme sociálně aktivní