Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata
Zajezdime
Menu
  • Zážitkové jízdy
  • Historie motorsportu
Home  /  Legendy motorsportu  /  Antonio Brivio

Antonio Brivio

Markýz Antonio Brivio patřil k nejlepším jezdcům předválečných let, nejen v rámci Itálie, ale v celosvětovém měřítku. Patří k hrstce řidičů – spolu s Nuvolarim, Varzim, Biondettim, Taruffim a Mossem – kteří dokázali vyhrát Targa Florio i Mille Miglia. Gentleman a profesionál každým coulem se narodil 27. prosince 1905 ve Vercelli v severní Itálii a závodit začal ve svých dvaadvaceti letech s auty značek Derby a Talbot-Darracq. V roce 1932 se stal jezdcem Alfy Romeo a hned o rok později zaznamenal svůj první velký úspěch: s Alfou 8C Monza v květnu vyhrál sicilské Targa Florio. Pro 8C Monzu to bylo již třetí vítězství v řadě – předchozí dva ročníky vyhrál s podobným autem Tazio Nuvolari.

Na začátku srpna startoval ve švédské Grand Prix na okruhu Norra Vram. Hned v prvním kole závodu došlo k hromadné nehodě, kterou nepřežil jeden z jízdních mechaniků a dva jezdci byli vážně zraněni. Brivio se ale dokázal vyhnout a dojel si pro první místo před Američanem Whitney Straightem s Maserati 8CM. V září pak byla na programu domácí Velká cena v Monze, kterou vyhrál Luigi Fagioli v jedné z 8C a Antonio se s kolegou Eugeniem Sienou podělil o páté místo. Antonio ale nebyl spokojen s tím, co mu Enzo Ferrari platil, ten mu však odmítl zvýšit odměny. V roce 1934 se tedy Brivio nakrátko stěhoval k Bugatti, kde se sešel s krajany René Dreyfusem a Robertem Benoistem. S auty však byly neustále problémy a přišel o mnoho závodů. Nejlepším Antoniovým výsledkem bylo skvělé druhé místo v Belgii na okruhu Spa-Francorchamps za volantem Type 59, kde nestačil právě pouze na Dreyfuse. Pravděpodobně však jen proto, že musel třikrát měnit svíčky.

V roce 1935 se stal již dvojnásobným vítězem Targa Florio, tentokrát za volantem Alfy Tipo B a v Monaku získal skvělé třetí místo za Luigim Fagiolim a Reném Dreyfusem.

O rok později přišla nabídka z německého Auto Union, ale Antonio zůstal věrný Scuderii Ferrari. Co se týče Mille Miglia, tak v roce 1936 se Brivio dostal za volant čirou náhodou. První volbou Enza Ferrariho byl Tazio Nuvolari a s novou Alfou P3 měl startovat Mario Tadini, který však náhle onemocněl a Antonio dostal nabídku, kterou přijal s nadšením. Po závodě Antonio vypověděl, že jeho Alfa ztratila celkem devětkrát světla, ale přesto se svým jízdním mechanikem Carlem Ongarem nenašli přemožitele, i když závěr byl velmi napínavý a po 1000 mílích za volantem vyhráli o pouhých 32 vteřin. V témže roce se mimo jiné zúčastnil zimní olympiády v Garmisch-Partenkirchenu – ve čtyřbobu se umístil jako desátý a ve dvojbobu dvanáctý.

O rok později se Antonio oženil, po tom co si s budoucí manželkou určil jasné podmínky: vezme si ji jen v případě, že bude moci pokračovat v závodění. Souhlasila. Situace v Evropě ovšem začínala prudce houstnout. Antonio přestal závodit o několik měsíců později a nastoupil do armády, kde za války působil u letectva.

Po válce se stal předsedou sportovní komise Automobile Club d’Italia a společně s Luranim, Filippinim a Maggim se velkou měrou zasloužil o obnovení slávy italského motorsportu. Od roku 1948 byl Antonio členem FIA a podle některých zdrojů to byl právě on, kdo přišel s nápadem vytvořit nový seriál mistrovství světa Formule 1, jak se stalo o dva roky později.

Brivio každopádně ve FIA působil mnoho let a šestnáct let byl i členem italského olympijského výboru. Zároveň provozoval textilní továrnu, kterou zdědil po svém dědečkovi a stal se prezidentem italské asociace textilních výrobců Federtessili. V roce 1952 se ještě jednou zúčastnil Mille Miglia – opět čirou náhodou. Jako člen ACI jednal o určitých problémech s Enzem Ferrarim, který mu během schůzky nabídl volné sedadlo v jednom ze svých aut. Antonio přijal, vyhrál třídu do 2000 cc a celkově skončil devátý – vůbec ne špatný výsledek po patnácti letech závodního důchodu.

Antonio Brivio zemřel 30. ledna 1995 ve věku 89 let.

Témata Achille Varzi, Alfa Romeo, Antonio Brivio, Auto Union, Enzo Ferrari, Ferrari, FIA, Luigi Fagioli, Maserati, Mille Miglia, Monaco, René Dreyfus, Robert Benoist, Spa-Francorchamps, Stirling Moss, Targa Florio, Tazio Nuvolari
Předchozí
René Dreyfus, 1930 Monako
René Dreyfus
Následující
José Froilán González
José Froilán González

Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata

Nejnovější příběhy

  • 1973 – Skrz barikády
  • 1970 – Šílení psi a Mexičané
  • 1969 – O zaječí chlup
  • 1966 – Demoliční Indy
  • 1965 – Velký Útěk
  • 1960 – Tramvaj Jacka Brabhama

Jsme sociálně aktivní