Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata
Zajezdime
Menu
  • Zážitkové jízdy
  • Historie motorsportu
Home  /  Legendy motorsportu  /  Jack Brabham

Jack Brabham

Děda Australana Jacka Brabhama byl Londýňan, který do Austrálie emigroval v roce 1885. Budoucí legenda Formule 1 se narodila v Huntsville na předměstí Sydney 2. dubna 1926. Mechanickými věcmi byl fascinován od mala a ve dvanácti letech se naučil řídit auto. Když v roce 1947 odcházel od australského královského letectva, nikdo netušil, že se stane hned trojnásobným mistrem světa. Navíc se stal prvním člověkem, který získal titul v autě své vlastní konstrukce.

Po odchodu od letectva Jack založil malou inženýrskou společnost a další rok začal závodit v Midget Cars. Postupně sbíral zkušenosti a podařilo se mu získat nějaké výhry v Austrálii i na Novém Zélandu. V roce 1955 se rozhodl zkusit štěstí v Británii a začal působit v garáži bratrů Cooperových v Surbitonu, kde svou technickou genialitou a mimořádnou řidičskou dovedností pomáhal rozvíjet jejich průkopnické Formule 1.

Debut v F1 zaznamenal během Velké ceny Británie v Aintree s vozem Cooper T40-Bristol, ale odstoupil kvůli problémům s motorem. Následující rok to bylo s Maserati 250F v podstatě stejné. Vše začalo vypadat lépe v roce 1957, kdy se v Monaku s Cooperem umístil šestý. První výhru si připsal v roce 1959 v Monaku a v sezoně přidal ještě první místo v Británii. Skvělé výkony Mosse s Cooperem a Brookse s Ferrari znamenaly, že se o titulu mezi těmito třemi rozhodovalo v posledním závodě sezony v USA na Sebringu. Stirling Moss i Tony Brooks ale brzy odstoupili, takže to měl Brabham lehčí, než se čekalo, ačkoli mu před koncem docházelo palivo. Nakonec dokázal auto dostat do cíle jako čtvrtý a získal svůj první titul. Brabham na nic nečekal a titul obhájil hned v další sezoně, když s Cooperem T53-Climax vyhrál v Holandsku, Belgii, Francii, Británii a Portugalsku.

Jack Brabham dlouho přemýšlel o konstrukci vlastních závodních aut. Na konci sezony 1961 odešel z Cooperu, aby se tomu mohl věnovat. Spojil síly se svým australským přítelem a designérem Ronem Tauranacem a rychle postavili první auto, které mělo premiéru při Velké ceně Německa na Nürburgringu 5. srpna 1962. Jack se s BT3-Climaxem kvalifikoval na 24. místě, ale v závodě se připletl do nehody a odstoupil. Ke konci sezony ale s autem získal dvě slušná čtvrtá místa v USA a Jižní Africe.

K týmu se pro sezonu 1963 připojil z Porsche Dan Gurney a skončil dvakrát druhý a jednou třetí. O rok později tento vysoký Američan získal týmu první vítězství ve Francii v Rouenu a další přidal v Mexiku; pak již tým s 1.5 litrovou formulí vyhrát nedokázal.

Pak ovšem přišel rok 1966, kdy byla maximální kapacita motoru v F1 poprvé zvýšena na 3 litry. Ačkoli některým týmům trvalo déle, než přišly se silnějšími auty, Brabhamův případ to rozhodně nebyl. Jack se dohodl se společností Repco, která mu 3 litrové motory vyrobila. A úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Jack se stal prvním člověkem, který vyhrál novodobou Velkou cenu s autem se svým jménem na kapotě: místo konání Remeš, auto Brabham BT19-Repco.

Týmu se dařilo dál a se svým novozélandským kolegou Denny Hulmem získali první dvě místa při britské VC v Brands Hatch. Pak přišel závod v Holandsku. Brabhamovi bylo už 40 let a již nějaký čas to schytával od tisku, že je na F1 příliš starý. Ironicky si nalepil falešný bílý plnovous, do ruky vzal hůl a belhal se na trať … a pak závod vyhrál! O pár týdnů později navíc dokázal vyhrát i v Německu a všem zavřel pusu úplně, když se na konci sezony stal prvním mistrem světa s autem vlastní výroby. Představení Brabhamu ovšem zdaleka nekončilo a na konci příští sezony slavil titul Denny Hulme.

Jack další rok investoval do nového motoru Repco 860 V8, ale byly s ním problémy – auto bylo tak špatné, že tým získal za celou sezonu jen deset bodů. Spolupráce s Repcem neklapala a Brabham pro příští sezonu přešel k Fordu DFW. Druhým jezdcem týmu byl nyní Jacky Ickx, který dokázal zvítězit v Německu a Kanadě. Na konci sezony mu patřilo druhé místo, stejně jako celému týmu v tabulce konstruktérů.

Brabhamovi bylo 44 let, když v Jižní Africe vyhrál s autem Brabham BT33-Ford svůj poslední závod ve F1. Na konci sezony se rozhodl ukončit kariéru, aby se mohl věnovat svým mnoha obchodním zájmům.

Jack Brabham byl v roce 1967 oceněn titulem OBE a v roce 1979 se stal prvním jezdcem moderní éry, kterému byl udělen rytířský titul za jeho přínos do automobilového závodění. Jeho odkazu dělali nebo dělají čest nejen jeho tři synové, ale i další generace rodiny. Zemřel ve svém domě v Gold Coast v Austrálii 19. května 2014 ve věku 88 let.

Témata Brabham, Cooper-Climax, Dan Gurney, Denny Hulme, Jack Brabham, Jacky Ickx, Porsche, Stirling Moss, Tony Brooks
Předchozí
René Arnoux
René Arnoux
Následující
Alan Jones 1980
Alan Jones

Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata

Nejnovější příběhy

  • 1973 – Skrz barikády
  • 1970 – Šílení psi a Mexičané
  • 1969 – O zaječí chlup
  • 1966 – Demoliční Indy
  • 1965 – Velký Útěk
  • 1960 – Tramvaj Jacka Brabhama

Jsme sociálně aktivní