Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata
Zajezdime
Menu
  • Zážitkové jízdy
  • Historie motorsportu
Home  /  Legendy motorsportu  /  Michael Schumacher

Michael Schumacher

Tento Němec za volantem dokázal neuvěřitelné věci. Získal sedm titulů mistra světa v F1, vyhrál 91 Velkých cen, získal 155 pódiových umístění, 68 pole position a stanovil 77 rekordních kol. Řeč je samozřejmě o Michaelu Schumacherovi.

Schumacher se narodil v Hürthu v Německu 3. ledna 1969 a excelovat v závodění mu asi bylo souzeno. První mistrovství vyhrál již ve věku šesti let, s motokárou postavenou jeho otcem.

V roce 1983 vyhrál německé mistrovství Junior Kart, ale to byl jen začátek; v roce 1987 vyhrál německé i evropské mistrovství, v roce 1998 titul ve Formula König, když vyhrál devět z deseti závodů. V roce 1989 se posunul do F3 o rok později vyhrál German Championship.

O dva roky později již byla na obzoru Formule 1. První kroky Michael udělal v Jordanu a ještě ten rok debutovat v Belgii. Pak se přesunul k Benettonu, jehož B192-Ford byl v roce 1992 velmi dobrý a získal s ním vítězství v Belgii. Celkově skončil třetí. V další sezoně se Michael začal prosazovat velmi výrazně, když si připsal devět umístění na bedně a slavil vítězství v Portugalsku.

V roce 1994 Schumi vyhrál první čtyři závody sezony: v Brazílii, Japonsku, San Marinu a Monaku. A právě v této sezoně začala nabírat na obrátkách jeho rivalita s Damonem Hillem. Hill zvítězil ve Španělsku, Schumacher převzal iniciativu výhrami v Kanadě a Francii – vždy s Hillem za zády. Brit následně zvítězil na domácí půdě. V Británii se navíc Michael dostal do problémů, když byl diskvalifikován a vyloučen z příštích dvou závodů pro ignoraci černé vlajky.

Schumacher měl sice v té době luxusní náskok 36 bodů, ale před posledním závodem v Austrálii oba rivaly dělil už jen jeden. Ve 36. kole závodu Schumi vyjel z trati a lehce pravou stranou auta trefil zeď, ale vrátil se na trať. Za ním jedoucí Hill chtěl využít rychlostní výhody a snažil se ho předjet. Schumacher ho ale před sebe pustit nehodlal, auta do sebe v zatáčce narazila a oba museli odstoupit. To znamenalo, že Michael o bod udržel první místo a zajistil si první titul.

Oba jezdci o něj bojovali opět v roce 1995, ale Schumacher si ho celkem jednoznačně zajistil devíti výhrami a 102 body.

V roce 1996 se již Michael přesunul do Maranella. Sláva Ferrari byla v té době trochu zašlá a vedle peněz ho jistě lákalo i její obnovení. V této sezoně však kraloval Damon Hill a Michael si dojel pro celkové třetí místo.

V roce 1997 už nebyl Michaelovým úhlavním rivalem Hill, teď to byl Jacques Villeneuve, který dýchal Schumacherovi se svým Williamsem na záda většinu sezony. Kanaďan měl na kontě sedm výher a Němec pět, když se seriál přesunul do Jerezu. Ve 48. kole Villeneuve zaútočil na první pozici, ale Schumacher do něj úmyslně najel. Takto to alespoň viděla FIA, Michael byl vyloučen z konečného pořadí a Villeneuve tak udržel celkové první místo.

V sezoně 1998 ho připravil o titul pro změnu Mika Häkkinen. Vše se mělo rozhodovat opět v posledním závodě sezony, tentokrát v Suzuce. Schumacher měl na startu problémy a vyrazil až jako jednadvacátý. Dokázal se dostat až na třetí místo, pak ale odešla jedna z pneumatik a to znamenalo konec. Titul tak získal Fin.

V sezoně 1999 to opět vypadalo hlavně na souboj Schumachera s Häkkinenem; před závodem v Silverstone měl Němec na kontě tři výhry a Fin dvě. V zatáčce Stowe ale Michaelovo Ferrari v podstatě nezatočilo a narazilo do bariér. Byla z toho zlomená noha a zranění ho vyřadilo téměř z celého zbytku sezony, ačkoli výrazně přispěl k získání prvního poháru konstruktérů pro Ferrari po 16 letech.

Nové tisíciletí začalo pro Schumachera mnohem lépe, když s F1-2000 získal tři výhry v řadě v Austrálii, Brazílii a Imole. Do hry se ale začali vkládat McLareny Häkkinena a Davida Coultharda a vypadalo to na potíže. Ale suverénních osm Michaelových vítězství mu nakonec zajistilo první titul s Ferrari.

Michael potom získal další čtyři tituly, než v roce 2006 ukončil kariéru. Při Velké ceně Japonska toho roku Schumi vedl, ale šestnáct kol před koncem se jeho Ferrari poprvé po šesti letech porouchal motor a musel odstoupit. Závod vyhrál Fernando Alonso a posunul se se svými 126 body do čela pořadí. Michael ztrácel deset bodů a před posledním závodem v Brazílii bylo v podstatě rozhodnuto.

Po konci kariéry se stal poradcem Ferrari. Závodil také v IDM Superbike series, ale poranil si při nehodě krk. V roce 2009 se pokusil nahradit Felipe Massu po jeho nehodě na Hungaroringu, ale příliš se mu nedařilo.

Za volant F1 se vrátil ještě v letech 2010 – 2012 s Mercedesem, ale auta nenaplnila očekávání, kouzlo bylo pryč a velký šampion tak měl dost. Masivně však přispěl k jejich vývoji a dominanci Mercedesu v následujícich sezónách.

Témata Benetton, Damon Hill, David Coulthard, Felipe Massa, Fernando Alonso, Ferrari, Jacques Villeneuve, Jordan, McLaren, Mercedes-Benz, Michael Schumacher, Mika Häkkinen, Spa-Francorchamps, Williams
Předchozí
Giovanni Bracco
Giovanni Bracco
Následující
Dario Resta
Dario Resta

Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata

Nejnovější příběhy

  • 1973 – Skrz barikády
  • 1970 – Šílení psi a Mexičané
  • 1969 – O zaječí chlup
  • 1966 – Demoliční Indy
  • 1965 – Velký Útěk
  • 1960 – Tramvaj Jacka Brabhama

Jsme sociálně aktivní