Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata
Zajezdime
Menu
  • Zážitkové jízdy
  • Historie motorsportu
Home  /  Příběh Formule 1  /  3. Závod smrti

3. Závod smrti

Nechme ale už parní traktory stranou, na řadu přichází závody s opravdovými automobily v hlavní roli. V několika následujících letech se pořádaly automobilové závody od města k městu, na neupravených silnicích, v děsivě nebezpečných podmínkách a nepohodlí. Závody obvykle začínaly v Paříži a sledovaly je desetitisíce nadšených diváků, které od řítících se vozů nedělilo nic víc než řídký vzduch a oblak prachu. Závody se uskutečňovaly na takových trasách jako Paříž – Amsterodam, Paříž – Berlín, Paříž – Vídeň a v roce 1903 byl téměř celý svět připraven na velkolepý závod, sprint z Paříže do Madridu, kterého se účastnilo přes 270 motorových vozidel a motocyklů různorodých možností a kapacit. Některé z nich dokázaly na otevřené silnici vyvinout rychlost až 160 km/h a jiné byly zase tak těžké jako podvozek hlavně děla.

Nebylo překvapením, že francouzská vláda chtěla tyto závody zakázat. Podle jejich tvrzení byla závodní trať příliš dlouhá, nebezpečná a neexistovala žádná kontrola bezpečnosti dvoumilionového davu diváků, jehož účast byla očekávána podél trati. A měla absolutní pravdu. Na konci prvního dne závodu zemřeli dva jezdci, jeden mechanik a pět diváků, zatímco nespočet dalších byl vážně zraněn. Závod si vybíral těžkou daň ve své nejhorší podobě ale i ve formě zlomených končetin a havarovaných vozů. Tato motoristická událost byla náhle a razantně zastavena v Bordeaux. Automobily, které byly ještě schopné jízdy, a byla jich už jen polovina z původního startovního pole, byly s hanbou odtaženy koňmi. Závod byl pojmenován „Závodem smrti“. Jedním ze zemřelých byl také Marcel Renault, bratr zakladatele společnosti. Bylo zřejmé, že je třeba nalézt lepší a hlavně bezpečnější způsob, jak takové závody pořádat.

První vlaštovka se objevila v roce 1907, kdy byl 17. června otevřen okruh Brooklands v anglickém Surrey. Bohatý automobilový nadšenec Hugh Locke King nechal jako první na světě postavit specializovanou závodní trať. Stavba ho sice dovedla k bankrotu, ale stanovil tak koncept uzavřeného okruhu, kde si mohli platící sázkaři i nadšení fanoušci užít sportovní odpoledne v přiměřeném pohodlí a hlavně bezpečí. Nikdo by nečekal, že bude okruh v Brooklands zastaralý a deklasovaný téměř okamžitě po jeho otevření. Okruh byl typem závodiště s nakloněnými zatáčkami spojenými párem položených rovinek.

Dalším krokem vpřed v oblasti motorismu bylo uzavření veřejných silnic v průběhu závodů v Le Mans.

Ve dvacátých letech dvacátého století pak následovaly okruhy v Monze, Nürburgringu a Monacu. Podmínky závodů a závodních okruhů se postupně vyvíjely. A stejně tak se posouval i vývoj automobilů.

Témata Brooklands, Hugh Locke King, Le Mans, Monaco, Monza, Nürburgring, Renault
Předchozí
Parní traktor De Dion
2. První vítěz – parní traktor
Následující
John Surtees, Lola, Nurburgring, 1967
4. Válka jako pohon vývoje automobilů i profesionálních závodů

Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata

Nejnovější příběhy

  • 1973 – Skrz barikády
  • 1970 – Šílení psi a Mexičané
  • 1969 – O zaječí chlup
  • 1966 – Demoliční Indy
  • 1965 – Velký Útěk
  • 1960 – Tramvaj Jacka Brabhama

Jsme sociálně aktivní