Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata
Zajezdime
Menu
  • Zážitkové jízdy
  • Historie motorsportu
Home  /  Příběh Formule 1  /  68. Móda a styl závodních okruhů

68. Móda a styl závodních okruhů

Napříč šedesátými lety dvacátého století byly vyráběny krásné závodní vozy. O řidičích a kráse jejich módního stylu se až tak hovořit nedalo. Jim Clark nosil krátké vlasy a vždy měl s sebou pletený svetřík, pro případ, že by se objevila jeho matka. Jack Brabham byl podivínský strýček s polovičními vousy a stylem mima. Graham Hill byl velitelem letky Britského královského letectva v důchodu. John Surtees vypadal jako mrzutý ředitel školy. Dokonce i netradičně moderní, stylový a pánovitý Jochen Rindt vypadal ve svých brzkých letech trochu jako skautík, který ztratil svou píšťalku. Ještě hůř na tom byli se vzhledem mechanici, tvrdě pracující umazaní opičáci oblečení v těch nejšpinavějších hadrech, jaké si dovedete představit. Fanoušci a věrní obdivovatelé motorismu byli buď kluci, kteří si přáli stát se muži, anebo muži, kteří si přáli být ještě mužnější, než ve skutečnosti byli.

Ovšem Jackie Stewart přemýšlel jako vždy o krok napřed. Nechal si narůst vlasy. V roce 1969 už mu sahaly až po límec. V roce 1971, kdy získal svůj druhý titul mistra světa, vyhrál sedm z jedenácti závodů a připsal si titul s náskokem celých dvacet devět bodů na Ronnieho Petersona z týmu March, už mu vlasy přerostly úroveň límce a měl je skoro na ramena. Čas od času, ve chvílích osobního volna, nosil otřesný klobouk nebo bekovku a vypadal jako věčný flákač, vlastně jako Colin Chapman. Dokonce i styl čepice se stal známý jako „klobouk Jackieho Stewarta“, z nějž pravidelně čouhalo hnízdo rozcuchaných vlasů. To dál zkombinoval s výraznými barvami a směšně velikými slunečními brýlemi. Celkový efekt byl doslova elektrizující, a to zejména když byl pohromadě se svou fantastickou manželkou Helen. Sedmdesátky jak vyšité.

Okamžitě propukla módní bitva mezi ním, Emersonem Fittipaldim, Ronniem Petersonem a neskutečně dobře vypadajícím stájovým kolegou Stewarta – Francois Cevertem o to, kdo si nechá narůst nejvíce nekontrolovatelný účes a nejhustší kotlety. Téměř přes noc začali jezdci Formule 1 vypadat jako fotbalisti první divize nebo fanoušci kapely Moody Blues. Když se k tomu všemu ještě přidala důležitost sexy vzhledu jejich manželek, přítelkyň a vzdálené burácení osobitých dívek a ženských manipulátorek, bylo více než jasné, že móda na okruhu bude odteď udávat styl. Podle Fittipaldiho to bylo v nejlepším pořádku. Stejně jako spousty dalších řidičů na vrcholu, i on dostával moudré rady od Stewarta, který byl jeho vzorem. „Výborně se o mě staral“, řekl na Stewartovo konto Fittipaldi. „Naučil mě, jak si počínat co se týče reklamních smluv, smluv se sponzory a vztahů s fanoušky. Byl to opravdový kamarád.“


Témata Colin Chapman, Emerson Fittipaldi, Francois Cevert, Graham Hill, Jack Brabham, Jackie Stewart, Jim Clark, Jochen Rindt, John Surtees, Ronnie Peterson
Předchozí
1971 GP France
67. Nástup peněz, nástup komerce
Následující
Emerson Fittipaldi. Lotus 72D
69. Nejmladší světový šampion

Rychlé odkazy

  • Napište nám
  • Zážitkové jízdy
  • Volné termíny
  • O nás
  • Témata

Nejnovější příběhy

  • 1973 – Skrz barikády
  • 1970 – Šílení psi a Mexičané
  • 1969 – O zaječí chlup
  • 1966 – Demoliční Indy
  • 1965 – Velký Útěk
  • 1960 – Tramvaj Jacka Brabhama

Jsme sociálně aktivní