Rozhodl se do toho jít tedy sám. V roce 1972 si půjčil peníze od Rakouské banky a koupil si druhé sedadlo v týmu March F1. Auta s motory od Fordu ale konkurenceschopná ani zdaleka nebyla a tým skončil v poháru konstruktérů až šestý. Niki Lauda to ale samozřejmě nevzdal a pokračoval dál. Později byl pozván k testování u BRM ve Francii a byl dokonce rychlejší, než týmový jezdec Vern Schuppan. Rakušan řekl týmu, že by mohl zajistit sponzora, ale ve skutečnosti mu platil sám prostřednictvím další půjčky. Nikiho nakonec dostal z finančních problémů majitel týmu Louis Stanley. I když se Laudovi při VC v Monaku v roce 1973 porouchala převodovka, podal velmi dobrý výkon a Stanley mu navrhl, že zapomene na sponzoring a dá mu placené místo v týmu, když podepíše na tři roky: o tom Lauda nemusel vůbec přemýšlet a přijal. Jeho nejlepším výkonem u BRM bylo páté místo v Belgii. Laudovy kvality nezůstaly bez povšimnutí a Enzo Ferrari ho pozval k testování do Itálie, kde si vedl více než dobře. Stanley samozřejmě chtěl, aby Lauda zůstal, ale Ferrari ho vyplatil a získal pro sebe.
Hned v prvním závodě sezony Lauda ukázal, co v něm je, když s 312B3 dojel v Argentině druhý. Další výhry přidal ve Španělsku a Holandsku a na konci sezony mu patřilo celkové čtvrté místo. V příští sezoně si již zajistil titul, když zvítězil v Monaku, Belgii, Švédsku, Francii a USA. Navíc to znamenalo první titul pro Ferrari po 11 letech.
V sezoně 1976 ale přišla hned v prvním kole závodu na Nürburgringu v rychlosti přes 200 km/h jeho známá nehoda. V té době už měl Lauda v kapse výhry v Brazílii, Jižní Africe, Belgii a Monaku. Nyní ale seděl v bezvědomí v hořícím Ferrari 312T2, zatímco se ho čtyři další jezdci Guy Edwards, Arturo Merzario, Brett Lunger a Harald Ertl snažili zachránit. Byl to Merzario, který riskoval svůj vlastní život a vrhl se do plamenů aby Laudu uvolnil z pásů a společně ho mohli z vraku vytáhnout. Lauda s těžkými popáleninami na hlavě a v obličeji několik dní balancoval mezi životem a smrtí: měl navíc popálené plíce a byl přiotráven toxickými výpary z hořícího auta. Ředitel z Maranella Piccinini dokonce přivolal kněze. Lauda později řekl, že sice nemohl mluvit ani se hýbat, ale jeho mysl byla jasná. Sledoval kněze a Piccininiho, jak se modlí a říkal si: „Co to sakra děláte? Já neumírám.“
13. září 1976 ho byly opět plné noviny, kdy se Niki Lauda jen 43 dní po hrůzostrašné nehodě v Německu vrátil na trať a získat čtvrté místo v Monze. Tento výkon obdivoval celý svět, Lauda měl hlavu stále ovázanou zakrvácenými obvazy, ale ukázal neuvěřitelnou odvahu a odhodlání. Následné třetí místo v USA znamenalo, že měl před posledním závodem v Japonsku tříbodový náskok na čele pořadí. Trať byla zaplavená přívalovým deštěm, který neustával ani při závodě a jezdci před sebou neviděli téměř nic. Lauda se rozhodl neriskovat a odstoupil. Titul tak v podstatě odevzdal Jamesi Huntovi z McLarenu, který ho svým čtvrtým místem o bod předstihl.
Po závodě se do Nikiho bez respektu pustil italský tisk a dokonce ho obviňoval, že má strach. Lauda se ale v roce 1977 smál jako poslední, když s 312T2 vyhrál v Jižní Africe, Německu a Holandsku a vzal si titul zpátky. Ferrari navíc získalo i Pohár konstruktérů. Poté se Niki přesunul do týmu Jacka Brabhama, ale na konci sezony mu patřilo jen čtvrté místo.
V letech 1980-81 si dal od F1 pauzu a věnoval se přípravám svých vlastních aerolinek a na závodech se téměř neukazoval. Pro sezonu 1982 ho získal Ron Dennis z McLarenu. Lauda vyhrál závody v USA a Británii, ale to mu zajistilo jen konečné páté místo za vítězným Keke Rosbergem. V roce 1983 nevyhrál ani jeden závod.
McLaren si však spravil chuť v následující sezoně, která pro něj byla fantastická. Niki s Alainem Prostem vyhráli s výborným MP4/2-TAG Porsche 12 ze 16 závodů. Pět výher patřilo Laudovi, sedm vítězství získal Prost. Rozhodovat se tedy mělo až v posledním závodě sezony v Estorilu v Portugalsku. Nikimu se kvalifikace ani trochu nepovedla a získal až jedenácté místo. V závodě se ale dokázal propracovat až na druhou pozici za vítězného Prosta. Vzhledem k tomu, že se v Monaku uděloval pouze poloviční počet bodů, se Lauda stal se 72 body mistrem světa pro rok 1984. Prost skončil druhý se 71,5.
S McLarenem pak získal ještě jedno vítězství na Zandvoortu, ale to bylo všechno. Skončil se závoděním podruhé a naposledy a začal se naplno věnovat své letecké společnosti. V současné době pusobí tento charismatický důchodce jako poradce stáje Mercedes F1.
